věcný průvodce stavbou rodinného domu
Vypracoval: ombudsman
Představujeme krátká audia shrnující naše zkušenosti z kauz, které ombudsman řešil. Při plánování domku se jimi můžete inspirovat, třeba se nad svým záměrem zamyslíte i z jiného pohledu, který by vás nenapadl.
To vám může ušetřit řadu obtíží při jednání s úřadem či sousedy. Pokud jste se do podobné situace už sami dostali a nevíte si s ní rady, neváhejte nám napsat.
Rádi byste svůj rodinný dům využili i pro podnikatelskou činnost? Plánujete například v části Vašeho velkého domu zřídit malou tělocvičnu, v níž budete pořádat kurzy jógy pro veřejnost? Potom nyní pozorně poslouchejte. Změna ve způsobu užívání stavby (nebo případně jen části takové stavby) totiž může sousedům nejen vadit, ale může mít také podstatný vliv na okolí (zejména v podobě zvýšení dopravy v jinak klidné části obce). O tom se přesvědčili zástupci jedné církve, kteří chtěli vybudovat chrám uprostřed obytné zóny malého městečka. Rozhořčeným obyvatelům tohoto území totiž musel pomoci až soud, na nějž se tito lidé obrátili na doporučení ombudsmana.
K ombudsmanovi se tento případ dostal v situaci, kdy na pozemku určeném (územním plánem) pro výstavbu domu již stála stavba, která svým vzhledem příliš rodinný dům nepřipomínala. Ve stavbě navíc už tehdy docházelo k pravidelnému pořádání bohoslužeb, kterých se vždy účastnilo několik desítek lidí. Sousedé stavby, kteří se na ombudsmana obrátili, si stěžovali především na zvýšený počet projíždějících a parkujících aut a na nadměrný hluk, který byl s pořádáním bohoslužeb (ve dnech pracovního klidu) spojen.
Krátce poté, co se ombudsman začal kauzou zabývat, si vlastník stavby požádal o povolení změny v užívání, a to z původního rodinného domu na klubovnu s modlitebnou. Stavební úřad tuto změnu povolil, a to aniž by dal sousedům příležitost se ke změně jakýmkoliv způsobem vyjádřit. Sousedé proto podali odvolání (tzv. odvolání opomenutého účastníka) ke krajskému úřadu, který ovšem jejich odvolání zamítl jako nepřípustné.
Ombudsman postup úřadů zkritizoval a vyslovil závěr, že se sousedy mělo být řádně jednáno jako s účastníky řízení, neboť při změně stavby z rodinného domu na stavbu s náboženským účelem, kde každý týden probíhají veřejné akce pro desítky lidí, může dojít k zásahu do práv vlastníků sousedních nemovitostí. Úřady se však nepodařilo přesvědčit, a proto ombudsman sousedům doporučil podání žaloby ke krajskému soudu.
Soud této žalobě později vyhověl, rozhodnutí úřadů zrušil, přičemž ve svém odůvodnění použil argumenty, které již dříve formuloval ombudsman. Soud úřadům také nařídil, aby zakázaly protiprávní způsob užívání stavby, čímž se stavba po právní stránce opětovně stala rodinným domem. Vlastník stavby nyní bude mít velké potíže s tím, aby se mu záměr chrámu podařilo zlegalizovat a je otázkou, zda nakonec od svého plánu neupustí (neboť dle názoru soudu není třeba pouze povolení změny v užívání stavby, ale dokonce nové územní rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území).
A co tedy říci obecně na závěr?
Případ náboženské stavby protiprávně zasazené do obytné zóny dobře ilustruje problémy, které mohou být spojené s tím, když se rozhodnete svůj rodinný dům užívat pro jiné účely bez toho, že byste své záměry předem prodiskutovali se sousedy. Ombudsman proto doporučuje, abyste si vždy rozmysleli, zda Vámi plánovaná činnost, která není v území určeném pro bydlení obvyklá, nebude sousedy nadměrně obtěžovat například hlukem, zápachem, nebo zvýšenou frekvencí dopravy. Pokud dospějete k tomu, že by to tak být mohlo, doporučuje ombudsman alespoň tolik, abyste svůj záměr sousedům oznámili předem a v případném řízení u stavebního úřadu se je poté nesnažili obejít. Nespokojení sousedé se totiž mohou v takových případech obrátit na soud, který poté může Vaše plány významně narušit, či případně dokonce zhatit.