Když nesouhlasíte s přerušením stavebního řízení

Z případů ombudsmana

Představujeme krátká audia shrnující naše zkušenosti z kauz, které ombudsman řešil. Při plánování domku se jimi můžete inspirovat, třeba se nad svým záměrem zamyslíte i z jiného pohledu, který by vás nenapadl.

To vám může ušetřit řadu obtíží při jednání s úřadem či sousedy. Pokud jste se do podobné situace už sami dostali a nevíte si s ní rady, neváhejte nám napsat.

Textový přepis

Ombudsman řešil případ, kdy se pán, říkejme mu pan Šedý, snažil dodatečně povolit již postavenou zeď mezi domy v řadové zástavbě. Soused pana Šedého s touto zdí nesouhlasil, proto se rozhodl pana Šedého zažalovat u soudu. Řešením tohoto případu se může inspirovat i stavebník rodinného domku, pokud by se při jednání se stavebním úřadem dostal do podobné situace.

O co tedy sousedovi šlo? Vadilo mu stínění zdí a řada dalších skutečností. Žalobou k soudu chtěl dosáhnout toho, aby soud panu Šedému nařídil, že ho musí přestat stíněním zdí obtěžovat. Stavební úřad řízení o dodatečném povolení zdi právě kvůli podané žalobě u soudu přerušil a chtěl v řízení pokračovat až podle výsledku rozhodnutí soudu. Celé soudní řízení se však kvůli odvolávání účastníků protahovalo. Výsledek byl zatím ten, že pan Šedý chtěl od stavebního úřadu získat povolení stavby, jeho soused zase od stavebního úřadu chtěl, aby nařídil zeď panu Šedému zbourat. A stavební úřad? Ten čekal na rozhodnutí soudu, takže jednoduše nic nedělal.

Sousedovi nepomohl ani krajský úřad, který s postupem stavebního úřadu souhlasil. Ombudsman měl ale názor jiný. Stavební úřad by si měl námitku souseda, že mu zeď stíní, sám posoudit, např. podle příslušných technických norem, které se k otázce zastínění vztahují. Jde totiž o tzv. námitku občanskoprávní povahy, která plyne ze soužití mezi sousedy. Tyto námitky si musí stavební úřad posoudit sám a svůj závěr dostatečně odůvodnit. Výjimkou by byla situace, kdy by soused tvrdil, že se zeď nachází na jeho pozemku a mezi sousedy by nebylo jasné, kde který pozemek končí. V tomto případě by bylo namístě, aby stavební úřad na výsledek probíhajícího soudního sporu vyčkal. Jednalo by se totiž o zcela odlišnou situaci – o spor o rozsah vlastnictví, o kterém má skutečně prioritně rozhodnout soud. O tuto situaci se však nejednalo.

Krajský úřad nakonec názor ombudsmana přijal, zasáhl a přikázal stavebnímu úřadu, aby v projednávání stavby zdi pokračoval a posoudil sám i námitku souseda o stínění.

A co tedy může dělat stavebník v podobném případě, kdy nesouhlasí s přerušením řízení, které znamená, že stavební úřad prakticky nic nekoná a čeká? Může se proti přerušení řízení odvolat ke krajskému úřadu. V tomto případě to sousedovi nepomohlo, proto by dalším řešením bylo znovu požádat krajský úřad, aby proti nečinnému stavebnímu úřadu zasáhl tzv. příkazem proti nečinnosti. Pokud by krajský úřad svůj názor nepřehodnotil, je jediným, kdo může úřadu autoritativně nařídit, aby v řízení dále pokračoval, krajský soud. Stavebník tedy může následně podat tzv. správní žalobu ke krajskému soudu. Dodávám, že toto je jiný druh žaloby, než o které jsme hovořili v úvodu audia.

Můžeme tedy říci, že ne každé podání žaloby k soudu znamená, že by stavební úřad měl řízení, které vede, přerušit. Vždy záleží na tom, čeho se žaloba skutečně týká.