Když řešíte, který soused může do vašich plánů k domku mluvit

Z případů ombudsmana

Představujeme krátká audia shrnující naše zkušenosti z kauz, které ombudsman řešil. Při plánování domku se jimi můžete inspirovat, třeba se nad svým záměrem zamyslíte i z jiného pohledu, který by vás nenapadl.

To vám může ušetřit řadu obtíží při jednání s úřadem či sousedy. Pokud jste se do podobné situace už sami dostali a nevíte si s ní rady, neváhejte nám napsat.

Textový přepis

Víte, kdo všechno je vlastně soused? S kým budete muset při stavbě domku počítat? Většina lidí si pod slovem „soused“ vybaví někoho, kdo bydlí hned vedle. Stavební zákon však tento pojem vnímá jinak. Když mluví o sousedním pozemku a sousední stavbě, nezáleží mu na tom, jestli jde o pozemek nebo dům hned vedle, ob několik domů, nebo třeba přes cestu. Rozhodující je pro něj pouze to, koho plánovaná stavba rodinného domu může ovlivnit.

Své o tom vědí i manželé Růžoví, kteří se rozhodli postavit si rodinný domek. Chtěli jít tou nejjednodušší cestou, a tak požádali stavební úřad o vydání společného územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby. Aby se vyhnuli námitkám sousedů, oddělili ze svého pozemku pruh široký asi jeden metr. Mezi pozemkem, kde plánovali stavět, a pozemkem sousedů, tak vznikl nový, byť velmi úzký pozemek. Jejich sousedé tak přestali být tzv. přímými, mezujícími sousedy, tedy sousedy, kteří mají společnou hranici s pozemkem, na kterém se má stavět. Sousedům se samozřejmě takové účelové jednání nelíbilo a obrátili se na ombudsmana. Ten vysvětlil, že i při vydávání společného územního souhlasu a souhlasu s ohlášením musí stavební úřad zvažovat, kdo všechno může být plánovanou stavbou dotčený. Nemůžou mu stačit pouze souhlasy přímých sousedů, pokud může být výstavbou dotčený i někdo další. V případě, že tu někdo takový bude a bude mít vůči plánované stavbě výhrady, nemůže stavební úřad stavbu na základě pouhého ohlášení povolit. Musí žádost stavebníků tzv. překlopit do náročnějšího společného územního a stavebního řízení, v něm výhrady sousedů projednat a teprve poté rozhodnout, jestli je možné stavbu povolit.

Příběh ukazuje, že nemá smysl pokoušet se obejít ty, kterých se výstavba rodinného domu může dotknout. Umělým vytvářením nových pozemků za účelem vyřazení sousedů ze hry stavebník ničeho nedocílí, protože i vlastníci pozemků, které nemají se stavebním pozemkem společnou hranici, se k věci mohou vyjadřovat. Pokud tito lidé souhlas se stavbou nedají, bude muset stavebník podniknout složitější cestu k povolení stavby, prostřednictvím územního a stavebního řízení.