Textový přepis

Na ombudsmana se obrátil pan Červený, kterému vadilo množstvím přerůstajících stromů a keřů ze sousedství. Ty mu měly poškozovat oplocení a také mu bránily v provedení zamýšlené údržby plotu. Pan Červený chtěl docílit změny výsadby u společné hranice, proto souseda opakovaně prosil o nápravu a nabízel mu dokonce svůj finanční příspěvek. Ale soused nesouhlasil, proto se pan Červený obrátil na úřad, ani s jeho podporou však nedosáhl u souseda změny postoje.

Ombudsman dospěl k závěru, že úřadu, který se pokusil mezi oběma sousedy neúspěšně zprostředkovat dohodu, nebylo co vytýkat. Šlo o situaci sporu dvou vlastníků, jejichž postavení je ze zákona rovnocenné, a žádnému z vlastníků tak úřad nemůže v jejich sporu cokoli autoritativně nařizovat, tedy ani panem Červeným požadovanou změnu výsadby v blízkosti společné hranice. To by mohl učinit v konečném důsledku pouze soud, neboť ten je povolán poskytovat ochranu vlastnickému právu (v civilním soudním řízení).

Ombudsman nicméně pana Červeného nasměroval k možnému řešení jeho problému. Vlastník je totiž obecně oprávněn s dřevinami na svém pozemku volně nakládat (vysadit, udržovat, užívat plody, kácet), současně má však určité povinnosti spočívající v péči o dřeviny, zejména jde o jejich ošetřování a udržování (včetně nezbytného ořezu dřevin). V tomto ohledu je tak nutno mít za to, že požadavek pana Červeného na údržbu dřevin (tak, aby nedocházelo kupříkladu k ohrožování cizího majetku) je zcela legitimní.

Na uvedenou situaci pamatuje ustanovení § 1016 odst. 2 a 3 občanského zákoníku. Co se týče stromů, stanoví takové pravidlo, že soused smí šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, pokud tak neučiní sám vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal. Ale pozor, soused tak může učinit pouze za podmínky, že mu kořeny nebo větve působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Co se týká částí jiných rostlin přesahujících na sousední pozemek, ty může soused odstranit šetrným způsobem již bez dalších omezení. Pro případ přetrvávající neochoty souseda dohodnout se na přijatelném kompromisu ohledně výsadeb stromů a keřů při hranici, má tak pan Červený návod, jak ve věci dále postupovat.

Příběh ukazuje, že ne vždy mohou vlastníkovi rodinného domu úřady účinně pomoci. Řešením pak může být určitá forma svépomoci, samozřejmě za předpokladu, že není možné se v prvé řadě se sousedem dohodnout. Každopádně i tato svépomoc by se měla pohybovat v jasně daném zákonném rámci. Jinými slovy i zde platí všeobecné: „nikdy nedělej jinému to, co nechceš, aby se dělo tobě“.