Textový přepis

Na ombudsmana se před lety obrátili manželé Černí, kteří si plánovali postavit na okraji obce nový rodinný domek. Postupovali již od začátku velmi obezřetně. Ještě před tím, než si koupili pozemek, na kterém chtěli stavět, požádali stavební úřad o takzvanou územně plánovací informaci, ve které by jim měl stavební úřad sdělit, zda mohou na pozemku stavět nebo ne. Stavební úřad jim posvětil, že plánovaný rodinný dům na pozemku může stát. Manželé Černí si tedy pozemek koupili. Práce s projektováním domu ale nabraly nějaký ten rok zpoždění, proto se manželé chtěli raději znovu ujistit, že skutečně můžou rodinný dům na jejich pozemku postavit. Stavební úřad ale v tu chvíli otočil a sdělil jim, že jejich pozemek se podle územního plánu nachází v nezastavěném území, takže rodinný dům na něm postavit nemohou.  

Ombudsman při šetření zjistil, že stavební úřad již na úplném počátku udělal chybu, když vydal kladnou územně plánovací informaci. Stavební úřad se tehdy opíral o již neplatný územní plán, který byl časově omezen. Na daném pozemku tedy skutečně nebylo možné postavit rodinný dům. Ombudsman manželům Černým poradil, že se kvůli nesprávnému postupu stavebního úřadu mohou obrátit na Ministerstvo pro místní rozvoj s žádostí o náhradu škody, která jim vznikla, případně poté s žalobou k soudu, který jediný může o výši škody rozhodnout.

Příběh manželů Černých potvrzuje, že je potřeba být při plánování stavby velmi opatrný a snažit se  získat informace u stavebního úřadu, zajímat se o obsah územního plánu a v neposlední řadě sledovat úřední desku, na které se zveřejňují informace o tom, že se bude měnit územní plán. Obecně také platí, že v situaci, kdy stavebník obdrží od stavebního úřadu kladnou územně plánovací informaci, je dobré neotálet, ale naopak dát věci do pohybu – tedy co nejdříve požádat stavební úřad o vydání územního rozhodnutí.